Miroslav Soukup (24.10.1903 - 1981 ?)
 |
Miroslav Soukup je znám především jako vydavatel edice Šachové umění, ve které vydal v letech 1936-1947 celkem 17 knih v malých nákladech. Složil přes 100 šachových úloh, ze kterých se 4 dostaly do Alb FIDE.
S jeho životem je však spojena jedna záhada, která mě nejvíc motivovala k napsání tohoto článku. Svou poslední knihu vydal v roce 1947, poslední úlohu publikoval v roce 1948 a pak zcela beze stopy zmizel (a ani není známo datum jeho úmrtí). Tento článek je věnován jeho životu, tvorbě a pátrání po jeho osudu po roce 1948. Bude průběžně doplňován, pokud se o něm podaří ještě něco zjistit. Pokud má někdo z pamětníků informace o osudu Miroslava Soukupa po roce 1948, prosím informujte mě. |
1. Život
Miroslav Soukup se narodil 24.10.1903 a nejprve žil v Pardubicích, později v Praze. Nechme nejprve hovořit samotného Miroslava Soukupa, jak píše o svých úlohářských začátcích v doslovu své knihy Od Kunětické hory (1940):
Ke "Zlaté štice" docházel mladý, vysoký hoch, studující techniky, který o prázdninách využíval času, aby získal praksi v továrně "Telegrafia". Hrával šachy výborně, ale kupodivu — někdy si odsedával, sám v jakési posici hloubal a figurky přestavoval. V mém i jeho věku bylo vzájemné seznámení snadné: Jan Havelka a zkouší prý dodělat úlohu, jejíž námět mu dal jeho otec v Praze. Úlohu ? Ano — ten mat a ten a ještě jeden je v ní, ale úvodník nejde a jedna varianta má duál, který nesnadno odstranit ... Záplava nových pojmů se na mne vyřinula, s nimiž jsem se dosud nesetkal a nevěděl si s nimi rady. Přisedl jsem, poslouchal ochotný výklad milého společníka — a byl jsem chycen, nadobro uchvácen tisícerými nitkami jemného přediva úlohových kombinací, abych jich už nikdy se sebe nesetřásl. Úlohy — to jsou tedy ty obrazce, které jsem vídal na prvních stránkách šachového časopisu a jež jsem vždy před tím rychle přelistoval, abych se dostal k partiím! Zimničné přání mnou zatřáslo: což kdybych já sám udělal úlohu? Nová tvář šachu se mně zjevila, z počátku mlhavá, ale pak rychle se jasnící. Udělat úlohu — bylo moje pevné, ač málo uvážené předsevzetí. Trochu těch rychle nasbíraných vědomostí o zásadách skladby — nesmí se dát hned šach a mají v tom být aspoň tři maty — stačilo, abych za několik dní při večerní schůzce postavil před svého učitele cosi, co podle mého přesvědčení bylo jistě úchvatnou dvojtahovou kombinací. Postavil jsem úlohu podle velikého, pečlivě ručně vykresleného diagramu a s napjetím se zahleděl na svého společníka. A prosím — on ji řešil! Pýcha mnou třásla, moje úloha se řeší! Jako jiní jsou spisovateli čtenými, komponisty hranými, tak já jsem problemistou řešeným! Nu, rozřešil ji, toť se ví, a nějak podezřele brzy, něco pochválil, něco vytkl — a já byl šťastným úlohářem, tmavou ulicí domů jsem běžel s rozpálenou hlavou a sliboval si, že musím, musím skládat dál a číst svoje jméno vytištěno nad tím kouzelným čtvercem.
Na počátku všeho stál ovšem tatínek — kdyby nebyl někdy v roce 1920 oprášil svého starého Dufresna, byl bych možná dnes chodil kolem šachů netečně, jako jistě chodím kolem mnohých divukrásných a tajuplných věcí, jež obsáhnouti lidský život nestačí. Stal se ze mně — to dobře vím — jen velmi průměrný úlohář, ale úlohy otevřely mne spřízněný svět, mnohá přátelství a známosti jsem jimi navázal a pěkné chvíle při nich strávil.
Maličkým se snad někomu zdá být smyslem života zabývat se šachovými úlohami, ale není měřítka, co je velké a co malé. Vždyť i dílo sebe užitečnější se může člověku ve chvíli skepse jeviti marným shonem a vždy číhá na nás někde skeptická otázka: "K čemu tohle všecko?" Aby tato malomyslnost nerozvrátila jakoukoliv naši práci, jest třeba hledat účel vyšší.
Šachová činnost Miroslava Soukupa v letech 1922-1948 je poměrně dobře zdokumentována. Největší zásluhu na tom má samozřejmě on sám. Jeho život po roce 1948 (tedy v době kdy mu bylo pouhých 45 let) je však zahalen tajemstvím. Podle všeho se už šachu nevěnoval a možná byl nějak zasažen komunistickým převratem v roce 1948.
Zajímavá informace je na internetové stránce Karla Mokrého. Existuje prý výtisk Soukupovy knihy "Šachista úlohář" s jeho vlastnoručním podpisem z 20.9.1974.
Další stopa po Miroslavu Soukupovi vede do roku 1969, kdy mu vyšla v Státním zemědelském nakladatelství (v edici "Moje záliby") kniha Máte doma kočku? (PDF, 7,2 MB, added 27.7.2010), OCLC Number: 42115859.
Tuto knihu (která vyšla v nákladu 60000 výtisků a je často citována na internetu i v odborné literatuře) mi zapůjčila paní ing. Jarmila Pánková, které patří můj velký dík. Psala mi, že když byla ještě dítě, bydleli (stejně jako Soukupovi) v tzv. Úřednické kolonii. Sama měla kočku a Miroslav Soukup (který byl tehdy ve věku jejího děda) byl její kamarád, ke kterému chodili pro radu, když kočkám něco bylo. Kočka byla jejich společné téma a o tom, že se pan Soukup zabýval šachem, ani nevěděla. Pamatuje si, že se po zrušení Úřednické kolonie v roce 1976 stěhovali spolu se Soukupovými do Bohnic, Soukupovi pak bydleli v ulici Hlivická. O jeho knize o kočkách mi napsala: "Vnímám ji jako jednu součást jeho rozvětvené osobnosti. Svým způsobem tam vypovídá mnohé i o sobě. A soudím, že tak kultivovaná kniha o kočkách žádná další už nevyjde." A o samotném Miroslavu Soukupovi píše: "Byl z těch, kteří ví a znají tolik, že se nepotřebují chlubit ani vyvyšovat nad druhé."
V Archivu bezpečnostních složek se mi podařilo vypátrat, že od 7.1.1960 se o Miroslava Soukupa zajímala Státní bezpečnost (IV. správa Ministerstva vnitra, ekonomická kontrarozvědka). Jeho svazek byl na základě rozhodnutí komise zřízené náčelníkem XI. správy SNB (Správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky) dne 3.6.1981 zničen (cituji: "vzhledem ke stáří osoby (78 let)"). Miroslav Soukup byl tedy v roce 1981 ještě naživu. (updated 30.10.2008)
Z vyprávění pamětníků mohu doplnit, že Miroslav Soukup po roce 1948, v obavách před represemi komunistického režimu, zničil svoji tiskárnu (pomocí které vydával svoji známou sérii šachových knih v nákladech 50-60 výtisků). Měl prý spoustu jiných zálib, věnoval se filatelii a potom chovu koček. Ve všech činnostech, do kterých se pustil, byl prý mimořádně úspěšný. V šedesátých letech se prý na chvíli vrátil k šachové skladbě, ale žádné jeho úlohy z té doby nejsou známy. (updated 24.12.2008)
Setkání s Miroslavem Soukupem - článek, který speciálně pro mou stránku napsal ing. Jaroslav Karel (added 12.3.2009)
Zjistil jsem, že Miroslav Soukup se opravdu k šachové skladbě v 70-tých letech 20. století vrátil! Objevil jsem minimálně 3 jeho úlohy:
1.cena Svobodné slovo 1972-73, soutěž rozhodoval J. Fritz. Úloha byla reprodukována v Šachovém umění 12/1973, č.3752, str.45-46 s komentářem: "Šachová hlídka Svobodného slova vypsala soutěž na šachové skladby uveřejněné v době od 20.8.1972 do 3.3.1973. Plného úspěchu v ní dosáhl skladatel nad jiné pro československou šachovou skladbu významný - Miroslav SOUKUP, horlivý propagátor našeho problému v předválečné době, a to skladbou, která podle pozice na šachovnici a průběhu řešení připomíná spíše odvážného mladíka, a ne nestora naší šachové skladby". Škoda jen malého duálu po 1. - Je1 2.Vc3 i 2.Sb3. Úlohu je ale i přesto asi možno považovat za korektní.
Na následující straně 46 najdeme ještě v notaci další Soukupovu úlohu z této soutěže, která získala 1.čestné uznání (v řešení v ŠU je několik překlepů, úvodník je samozřejmě 1.Ke8 a jedna z obran má být správně 1. - S:a7, ne 8).
Další úlohu měl publikovánu přímo v Šachovém umění, #5, č.3459, ŠU 3/1973. U řešitelů měla tato skladba velký ohlas (viz ŠU 10/1973).
V ŠU 4/1976 věnoval Vratislav Miltner M. Soukupovi úlohu. Kuriózní je ještě, že v Šachovém umění 5/1990 (na str.79) je Miroslav Soukup uváděn v seznamu skladatelů mezi těmi, kteří měli I. výkonnostní třídu, pravděpodobně však již tehdy nebyl mezi živými. Nějaký nekrolog jsem ale v Šachovém umění nenašel. Při vyhledávání mi velmi pomohlo, že mám tyto časopisy projeté na OCR.
(updated 24.8.2011)
2. Šachová tvorba
Jako šachový skladatel složil přes sto úloh (trojtažek, mnohotažek, samomatů a několik studií). Prvotinu uveřejnil v prosinci 1922 v Časopise čs. šachistů (a ne v Národní politice v roce 1924, jak je chybně uváděno v některých publikacích). V Albech FIDE má 4 úlohy (1914-1944/II č.1275 a 1278, 1945-1955 č.1155 a 1250), ale získal za ně jen 2 body (protože 2 z nich jsou v dodatku Alba 1914-1944/II).
V databázi WinChloe měl původně 31 úloh, já jsem vyhledal a doplnil další, takže nyní tam má celkem 88 úloh z let 1922-1948, což představuje většinu jeho tvorby. Na ukázku Soukupovy tvorby jsem vybral dvě jeho typické úlohy: vícetažku a samomat.
Miroslav Soukup
1.cena "Parallele 50" 1948
#7 |
1.Vg8! (2.Vg1 (3.Va1#)) Dg7 2.h3 Dg3 3.h4 Dg7 4.h5 Dg3 5.h6 Dg7 6.h:g7 (7.Jc7#) V:a8 7.V:a8#
5. - Df4,De5,Dh2,Dd6 6.Vg1 (7.Va1#) Df1,De1,Dh1,D:g1 7.Jc7#
(5. - Db8 6.V:b8,Vg1)
V Albu FIDE 1945-55, č.1155
|
Miroslav Soukup
1.cena Ústřední Jednota
Českých Šachistů 1948
s#6 |
1.Vd6! tempo
1. - Ke4 2.b6 Kf5 3.Ka5 Ke4 4.Jf6+ Ke5 5.Dc5+ Vd5 6.a4 V:c5#
1. - b6 2.Ja2 Ke4 3.Jc1 Kf5 4.Vf6+ Ke4 5.Dc4+ Vd4 6.Jb3 V:c4#
V Albu FIDE 1945-55, č.1250
|
Našel se jeden zatoulaný Soukupův samomat! Byl publikován v americkém časopise Chess Review v roce 1933. Pointa je ale v tom, že zde byl Soukup překřtěn na Sonkup (zřejmě podle ručně psaného jména). Skladbu našel Steven B. Dowd z USA, který navíc zjistil, že je nekorektní a pokusil se ji opravit. Napsal mi o tom pěkný článek A Missing Soukup Problem?, ve kterém naleznete tento s#5 i s komentářem. (added 25.6.2009)
Další neznámou Soukupovu úlohu (teprve třetí z jeho dvojtažek, které jinak moc neskládal) jsem objevil v rumunském časopise Revista de Romana de Sah (1925) (11,2 MB) - úloha 154 v čísle 7/1925 (str. 68 v PDF) (added 22.12.2009)
3. Publikační činnost
Za svého působení v Pardubicích vydával časopis Šachový svět 1924-26. Viz Šachový svět 2/1925 - 3/1926 (17,8 MB)
Miroslav Soukup řídil úlohové rubriky "Týden rozhlasu" (1939-45), "Venkov" (1933-34) a v roce 1938 Groš. V letech 1934-1938 byl redaktorem úlohové části Československého šachu (začátkem roku 1934 řídil úlohovou část ještě z Pardubic, od čísla 6/1934 pak už z Prahy).
V letech 1936-1947 vydával knihy ve svojí slavné edici "Šachové umění", celkem vyšlo 17 knih. Publikace č. 3, 12 a 13 tiskla tiskárna Lapáček (náklad není znám), ostatní tiskl sám Miroslav Soukup, ve velmi malých, číslovaných nákladech. Svazky 16 a 17 označuje M.Soukup již jako "Vánoční edice M.S.", ale číslování navazuje.
| svazek | titul | rok | počet stran | velikost [MB] | náklad | komentář |
| 1 | M.Havel: České granáty v miniatuře | 1936 | 42 | 1,1 | 50 | Bohemian garnets en miniature |
| 2 | Čeněk Kainer: Valašské dumky | 1937 | 72 | 6,0 | 60 | 60 Kainerových úloh, předmluvu napsal M. Havel |
| 3 | Jak rozuměti šachovým úlohám | 1938 | 28 | 1,4 | ? | Skvělá malá knížečka vysvětlující základy šachových úloh. |
| 4 | Jan Hliněný: Večery na vsi | 1939 | 67 | 3,0 | 50 | Předmluvu napsal Dr.Zdeněk Mach. |
| 5 | Od Kunětické hory | 1940 | 81 | 1,4 | 50 | Tato publikace prezentuje 64 úloh Miroslava Soukupa. Na konci zaujme vzpomínání autora na svoje šachové začátky. |
| 6 | Vzpomínka na Bedřicha Bosche | 1940 | 27 | 1,3 | 50 | Bedřich Bosch žil v letech 1886-1934 |
| 7 | Josef Drnek - Otavské perly | 1940 | 71 | 1,7 | 100 | Po úvodním "interview s autorem" následuje 60 jeho úloh. |
| 8 | Josef Cumpe: Žertem doopravdy | 1941 | 49 | 2,5 | 50 | Úvod napsal Miroslav Soukup, následuje 50 úloh na diagramech. |
| 9 | Jan Vašta - Zlatý prut | 1942 | 65 | 3,2 | 100 | Úvod napsal sám Jan Vašta, následuje 100 jeho úloh, převážně trojtažek. |
| 10 | Miroslav Havel: České granáty, díl II | 1943 | 185 | 12,0 | 200 | Přes 500 diagramů (číslování začíná na 501) |
| 11 | Josef Cumpe - Věrný Čech | 1943 | 75 | 3,5 | 60 | 100 úloh J.Cumpeho je uvozeno jeho dopisy M.Soukupovi. |
| 12 | Šach (Učebnice) | 1943 | 32 | 4,6 | ? | |
| 13 | Šachista úlohář | 1944 | 101 | 4,2 | ? | Tuto základní učebnici by měl mít ve své knihovně každý skladatel. |
| 14 | Ladislav Vetešník - Žeň šedesáti let | 1944 | 67 | 3,0 | 200 | Krátký úvod M.Soukupa popisuje Vetešníkovy skladatelské úspěchy a následuje 100 jeho úloh. |
| 15 | František Skalík: Zapomenutý pseudonym | 1945 | 113 | 5,0 | 60 | uspořádal M.Havel |
| 16 | Památník Emila Převorovského | 1946 | 30 | 0,9 | 80 | |
| 17 | Soupis československého šachového písemnictví | 1947 | 18 | 0,6 | ? | |
Miroslav Soukup: Abbé Durand a jeho theorie pěšcových koncovek (1,3 MB) - Vyšlo jako propagační výtisk "Knižnice Šachového umění" v roce 1947.
Šachové umění - sborník 1/1946 (4,5 MB) - Sborník Sdružení šachových skladatelů a řešitelů, č. 1/1946. V tomto čísle najdeme Soukupův článek: "Studiové prvky v partiích".
Šachové umění - sborník 2-3/1946 (6,0 MB) - č. 2-3/1946. Zde najdeme dva články od Soukupa: "Motiv střehu v šachové úloze" a "Příběh indického problému".
Šachové umění - sborník 4/1946 (5,5 MB) - Miroslav Soukup patřil k velkým osobnostem českého problémového šachu. Zajímala ho samotná tvorba, publikační činnost a stál nad všemi osobními spory, kterými byl bohužel náš šachový život provázen celé 20. století. V tomto sborníku publikoval článek "K diskusi Mikan - Pachman", ve kterém se snažil otupit ostří jejich sporu. Svůj článek zakončuje slovy : "... Po všech zkušenostech se znovu osvědčilo, že není radno si dávat tvůrčí programy do budoucna, protože i úlohářstvi je kusem umění, které nemůže běžet podle narýsovaných kolejí. Pracujme, tvořme! Jen volností a svobodou žije pravé umění."
Miroslav Soukup byl i sběratelem šachové literatury a jeho knihovna byla světově proslulá.
Mezi registrovanými publikacemi najdeme ještě: "Moje šachová knihovna" (1947), OCLC Number: 66538571
Miroslav Soukup vytiskl i několik nešachových knih, např. "Vincent van Gogh - Čtyři dopisy" (1936), OCLC Number: 53860643
Stránku sestavil Václav Kotěšovec
created 25.4.2008, last update 24.8.2011
home page